„Nová kniha zkušené novinářky Veroniky Bednářové přináší otevřený, osobní a místy velmi zábavný rozhovor s jedním z nejvýraznějších českých režisérů posledních dekád Janem Hřebejkem. Publikace U mě pořád dobrý (Vyšehrad) mapuje Hřebejkovu životní i tvůrčí cestu od dospívání přes první filmové úspěchy až po mezinárodně oceňované snímky a zákulisí české filmové scény."
„V Paříži snad není nikdo, kdo by dokázal namíchat takový koktejl jako Frank Meier. Barman z hotelu Ritz ovšem musí teď, když Francii obsadili Němci, umně kličkovat, aby se naprosto nezpronevěřil svým zásadám, ale zároveň na sebe zbytečně neupozorňoval. Protože hlavní hrdina románu Philippa Collina vyniká též diskrétností, umí se udělat neviditelným."
„Matematička a historik, disidentka a badatel o disentu, katolička a katolík – tak je vyznačeno hřiště nového knižního rozhovoru Můj život s Václavem a Chartou, který vedl s Kamilou Bendovou MICHAL STEHLÍK. A KT se zeptal zase jeho."
„Čarodějnické procesy jsou temnou kapitolou historie, nevyhnuly se ani severní Moravě, kde byly v 17. století upáleny více než dvě stovky lidí. Procesy ve Velkých Losinách byly v mnoha ohledech odlišné. Podle předního znalce dějin Jaroslava Čechury tam skutečně dlouho existovala čarodějnická sekta, provozující rituály bizarní, až děsivé."
„„Vzali si z ústavu dítě, které se bálo chodit bosé v trávě – protože to nikdy nezkusilo. Brali si děti, které neplakaly – protože v kojeneckém ústavu zjistily, že je to k ničemu, a i když pláčou, nikdo k nim nepřijde... To jsou některé momenty, které se v příbězích náhradních rodičů opakují,“ vypráví novinářka Bára Postránecká."
..„Novou knihu emeritního letohradského faráře Václava Vacka představí aktuální Knihovnička Proglasu."
... „Příběh čtyř Židů původem z arabských zemí, Jemence Chavakuka, Syřanů Gamliela a Jicchaka a Jakúba narozeného v Jeruzalémě tak živý a poutavý, že Vám ani nedojde, jak svým způsobem výjimečný příběh je." ...
„Henderson napsal svou poutavou a čtivou knihu na základě četných rozhovorů s těmito válečnými veterány a po studiu archívních materiálů. Milovníci faktografických údajů ocení zejména jmenný přehled všech 1985 „chlapců z Ritchie“, včetně padesáti, kteří ve druhé světové válce položili život.“
„Štifter vědomě pracuje s kombinací zaumného, atraktivního děje a působivé evokace městského koloritu; v nejstarší části příběhu proto sází především na magii „jiných“ Budějovic, tedy časů, kdy se národovecky předpojatí Češi pošťuchovali s blahosklonnými Němci a nějaká ta ženská občas skočila do studny, nicméně život sám byl skoro harmonický a krásný.“